Sporočila za javnost

Barcelona je ve finále! A konečně byl k vidění fotbal. Co víc by si mohl fotbalový fanoušek přát. Pravda, po zásahu povolaných z České televize i to, aby se skutečný fotbal dával i v televizi. Ale po zápase už může být vše jedno. Barcelona sice přes jasnou dominanci pouze remizovala, ale díky prvnímu zápasu v klidu postoupila do vysněného finále ve Wembley, kde narazí na lepšího z dvojice ManU - Schalke.

Bylo jasné, že Madrid nemůže předvést to, co na Santiago Bernabeu. Hrát na remízu s pomocí faulů se mu nevyplatilo a tak vyškrtl tu hru na remízu, protože fauly bohužel zůstaly. Mourinho velmi dobře vštípil do myslí hráčů z hlavního města, že se musí tvrdě trestat jakákoliv přihrávka soupeře a pokud možno dohrávat střety až do konce, čti na kotníky.

I přesto je ale nutné přiznat, že Madrid byl na úvodní minuty zápasu lépe připraven než domácí tým a v mnohém nechal vzpomenout na pohárový zápas. Jenže Barcelona byla mnohem trpělivější a dokázala přečkat úvodní nápor hostí, který se rozplynul kolem dvacáté minutě, kdy se poprvé dokázala Barcelona více prosadit. Busquets si naskočil na rohový kop, jenže rána do středu brány nemohla Casillase vystrašit.

I další avíza Barcelony hráči hostí se štěstím a díky skvělému Casillasovi dokázali ustát. Postupně se vystřídali v šancích Villa, Pedro a Messi. Jenže do poločasu se šlo za remízového stavu, který rozhodně nevystihoval to, co se na mokrém, pokoseném a deštěm zkrápěném trávníku událo. Zpestření místo gólů tak přinesl alespoň výstup Jimmyho Jumpa, který se snažil potkat se s Ronaldem, ale musel zvolit úprk před domácími pořadateli.

Madrid ale i v druhém poločase začal lépe než Barcelona. Dokonce se mohla brzy ujmout vedení, jenže rozhodčí byl nepochopitelně proti. Písknutý útočný faul Ronalda na Mascherana vynuloval gól Hiquaína, který s přehledem překonal Valdése. Jenže odpovědí byla skvělá gólovka, kterou vymyslel Iniesta pro Pedra. Milimetrové vysunutí, které vymyslel mezi obránci Realu, znamenalo vedení Barcelony.

Jenže Madrid se nevzdal, jestliže domácí v prvním poločase zařadili další fotbalový stupeň, Madrid zařadil jeden stupeň tvrdosti a ostré hry. Nejhorší na tom všem bylo, že se to hostům vyplatilo a Di María po chybě obrany, která byla kopií situace proti Realu Sociedad, nejprve orazítkoval tyč, aby následně předložil Marcelovi, který neměl s dopravením míče za záda Valdése žádný problém.

Vše tak najednou bylo jinak a Real cítil, že by mohl domácí ještě potrápit. Jenže Guardiola možná s otazníkem, ale nakonec úspěšně vystřídal. Do hry se dostal Keita namísto Villy a to zbrzdilo množící se útoky hostí do té míry, že si mohl Pep dovolit vystřídat i Puyola a do hry poslat Abidala, což si zasloužilo obrovský potlesk z ochozů Nou Campu.

Konec zápasu se blížil a Barcelona nemusela příliš hrát nato, aby do finále postoupila. Pro Guardiolu to bude již druhé finále ve funkci hlavního trenéra a je více než pravděpodobně, že si zopakuje souboj s ManU, kterýžto tým dokázal v Římě porazit. Je pravděpodobné, že ve finále si zahraje i Abidal, který se stal hlavním hrdinou pozápasových oslav.

Barcelona: Valdés; Alves, Piqué, Mascherano, Puyol (Abidal, m.90); Busquets, Xavi, Iniesta; Pedro (Afellay, m.92), Messi, Villa (Keita, m.74)

Real Madrid: Casillas; Arbeloa, Carvalho, Albiol, Marcelo; Lass Diarra, Xabi Alonso; Di María, Kaká (Özil, m.60), Cristiano; Higuaín (Adebayor, m.55).

Góly: 1-0, m.54: Pedro. 1-1, m.64: Marcelo,

Rozhodčí: Frank de Bleeckere udělil žluté karty těmto hráčům: Carvalho (m.13), Lass Diarra (m.58), Xabi Alonso (m.69), Marcelo (m.76), Pedro (m.82), Adebayor (m.85)

---

---