Preses relīzes

Po dvou velice nevydařených a smolných vystoupeních na stadiónech soupeřů v rámci ligy a NP jsem na doporučení klubových lékařů skutečně najmul hráčům psychology.

První příznaky zlepšení se dostavily hned v přáteláku proti rakouskému Salzburg Ultras - remíza 3:3. Další den správcové stadionu vystavili účet na necelých sto tisíc kvůli údajnému opotřebení stadiónu. Já osobně si myslím, že za to částečně mohou chuligáni soupeře, které rozdráždil vyrovnávací gól Ctirada Sobotky na 3:3 v nastavení, ale bez důkazů se spravedlnosti nedomohu, je potřeba zajistit výkonější kamerový systém.

Ale teď pojďme k dnešnímu ligovému klání, konkrétně k domácímu zápasu proti Spartaku Mikulášovice. Do zápasu jsem nastoupil se dvěma náhradníky v obraně, takže v součtu s nutností vyhrát byla hráčům naordinována útočnější strategie. Bohužel nejistota mých hráčů z předchozích soutěžních utkání byla vidět od začátku utkání, nicméně ani soupeř si zajímavější příležitost smrdící gólem nevytvořil, střely se brankám obloukem vyhýbaly. Během prvního poločasu tudíž ukazatek skóre zůstal beze změny.

V kabině jsem hráče pochválil a doufal jsem, že jim to dodá větší sebevědomí. Vysvětlil jsem, že na soupeře určitě mají, jen je třeba se více tlačit dopředu.

Druhý poločas začal jako ten první, akorát se vzrůstající aktivitou domácích, což se akorát projevovalo ve vzrůstajícím poměru rohových kopů. Má slova "cpát se dopředu" si vzal k srdci Oliver Vavák, domácí odchovanec, kter ý v 72.minutě vyprovokoval drzou kličkou Ludovíta Marešku, který situaci evidentně psychicky nezvládl a velice ostrým zákrokem fauloval. Rozhodčí ho nekompromisně poslal vyzkoušet teplou vodu do sprch! A najednou bylo veseleji, hráči nesoucí psíčka na prsou si uvědomovali velkou šanci. Díky zkušenostem z utkání s Wallabies, kdy po červené kartě soupeře se pustili do útoku a inkasovali, teď zvolili opatrnější taktiku. A brzy se vyplatilo! Kopal se další roh, polský náhradník na přední tyči mičudu prodloužil a rumunský Doru Ţăruş se hlavou nemýlil a rozjásal sedmitisícový dav na stadionu - 1:0. Zbytek zápasu hoši kontrolovali hru a dokráčeli k těsné, ale zasloužené výhře.

Doru se tak stal během týdne oblíbeným u fanoušků, což se projevilo na počtu prodaných dresů s jeho jménem. Nicméně nesmí si rychle roustoucí popularitu cpát do hlavy a stále se zlepšovat. Závěrem chci říct, že to byla důležitá výhra, ale jeden zápas sezónu nedělá. Je třeba jít zápas od zápasu, prohry rychle házet za hlavu, netrápit se zbytečnými kdyby a jít pevně za svým cílem. Kdo něco chce a dělá pro to vše, tak toho dosáhne.

---

---