Preses relīzes

Jednou, když jsem posedával na obřím balkóně v mé vile na Pankráci a byl pil nealkoholický drink. Začal mi zvonit můj mobil. Jen jsem si hlasitě vzdychnul a pomyslel si jakej d***l mě zas otravuje. Telefon jsem dal k uším a hned jsem uslyšel mého starého kamaráda který mimochodem vlastní jeden klub v Praze. Který se jmenuje, počkejte musím si vzpomenout. Jo! FC Jkeir Praha.... No vlastně šlo o to že má finanční problémy kvůli jeho synovi a že mu město nic nedává na klub a že ho prodává. Pak že jsem v něm hrál celou kariéru a že jsem bohatej a nakonec jestli ho nechci koupit. No musel jsem se rozhodnout tak jsem si ten čas na rozmyšlené ulehčil na Bahamách a možná že kvůli té euforii, jesem tu nabídku přijal a proto jsem jsem se stěhoval do malého domečku blízko stadionu FC Jkeir Praha. Jelikož můj syn tak miluje hokej tak jsem se tak rozhodl že mu postavím malý lední stadion a že si tam bude moct vést svůj klub. No zatím to mu moc nejde a hlavně na to nemá čas ale kdo ví, třeba bude jednou lepší než já.....

No když jsem přijel na stadion který vypadal spíš jako velká bahení koupel přivítal mě jeden stařičký pán který tady asi správcuje. Vše mi podrobně představil a ukázal trénink. No pocit z tréninku........ Moc se nepřevedli, nebylo to jako za doby když jsem tady hrál já. Pár špeků, několik průměrnejch a pár spíš jeden co z těch všech vyčníval, no byl to pro tým takovej Messi. Všechny si obešel, byl nejrychlejší a hlavně byl jasně nejlepší. Jmenoval se Leo Bžoch. No kritizování hráčů proč neběhaj mě malinko zmohlo a proto jsem šel domů a rovnou do postele.

Takhle to bylo tři dny do té doby než jsem si uvědomil že stadion je v bídném stavu a proto jsem vylepšil všechny aspekty. No stálo to takovou půlku rozpočtu ale na to nezáleží... Den na to k nám přišel jeden no sportovně vypadající mladík, jmenoval se Milan Hráček a kvůli vyhození nějakejch citlivek z našeho klubu ujal místo vysedávače lavičky. No takhle skončil pracovní týden a začal víkend. No ještě když jsme u toho naše pozice v tabulce není zrovna ideální a můj cíl bude asi stabilizovat tým a malinko ho vylepšit a vyšplhat se na patnácté místo. No týmu jsem koupil nové dresy červeno-modrý a pak celé černé. Nastupovali jsme v sestavě Frýda-Opálka-Muška-Kopunec-Kloza-Militký-Kurfürst-Bžoch-Prskavec-Liškutín-Velechovský. Ze začátku jsme měli hodně velký tlak a soupeře jsme zatlačili na slastní polovinu. Velmi jsme tlačili avšak oni šli do rychlého brejku, posílali míč vzduchem ale tam ho zachytil Bžoch a poslal krásnou přihrávkou na Liškutína který se rozhlídl a z místa kopl přesný centr na Daniela Kozla který z ohromujících 28 metrů trefil dělovku do šibenice a nám zařídil vedení 1:0 už ve dvanácté minutě. Náš tlak malinko povolil ale přesto jsme soupeře jasně přehrávali a v 22 minutě propadl v obraně a proto toho náš útok využil. Rychle šli do protiútoku tandem Muška a Velechovský. Muška si nádherně obhodil protihráče a jen přesným centrem poslal Velechovského do prázdné brány, který si stehnem zpracoval míč a zakončil pod břevno. Poté náš tlak do konce poločasu ustal a když šli hoši do kabiny jen jsem je pochválil. Možná díky eufórii na soupeře vlétly a v 55 minutě. Kdy Miltký poslal centr na bránu avšak centr zblokoval obránce a s velkou smůlou míč poslal k noze Prskavce který do prázdné brány zakončil. Poté náš tlak zeslábl a my se stáhli do obrané linii. V takovém stavu se dohrál zápas. No ze zápasu jsem malinko v eufórii, tipoval jsem remízu ale nakonec jsme jasně vyhráli a cenné tři body nám doma zůstali. Hráčem utkání se stal Prskavec ale podle mě byl nejlepší Bžoch který v celém utkání zářil.

---

---